Zobcová flétna patří mezi nejstarší dechové nástroje a používala se již v pravěku a starověku. V té době si hráči vyřezávali flétny sami ze dřeva nebo kostí. Postupně však zobcová flétna prošla dlouhým vývojem, který vyvrcholil v baroku, v 18. století. Ovšem ke konci tohoto století upadla téměř v zapomnění. Její znovuobjevení nastalo koncem 19. století, ale hlavní rozvoj obliby tohoto nástroje následoval až ve druhé polovině 20. století.

V současné době se nejlevnější flétny vyrábí z plastu, ale u dražších a kvalitnějších nástrojů se i v současnosti nadále používá kvalitní dřevo. Zobcové flétny se podle velikosti a rozsahu dělí na sopraninovou, sopránovou, altovou, tenorovou, basovou.

Žáci mají možnost studovat hru na všechny druhy zobcových fléten. Studium hry na zobcovou flétnu na ZUŠ je rozděleno podobně jako u ostatních nástrojů na přípravné studium, sedm let prvního cyklu a čtyři roky druhého cyklu. První nástroj, se kterým se žáci seznamují, je flétna sopránová. Tato flétna má celkem optimální rozměry i pro malé děti ve věku kolem šesti let, kdy je vhodné se studiem začít. S altovými (většími) flétnami se žáci seznamují ve starším věku kolem 10 let. Na tenorovou a basovou flétnu hrají žáci až ke konci prvního cyklu nebo až při studiu druhého cyklu.

 

 

 

Hra na zobcovou flétnu

Předmět vyučuje